Pardubice

26.01.2024

V rámci projektu poznávání krajů jsme s žáky 4. a 5. ročníků vyrazili do Pardubic. A nejednalo se o jen tak obyčejnou návštěvu, ale o tajnou misi. Po parašutickém výsadku jsme se objevili v blízké vzdálenosti vlakového nádraží a museli jsme začít přemýšlet, co bychom jako tajní agenti dělali dál.

První na řadě bylo zakopání padáků. Ještěže nemrzlo. Zmrzlá půda by nám to pořádně zkomplikovala, i když my bychom si poradili i tak. A co vy? Poté bylo nutné najít něco, co začíná na k, je rodu mužského a někde v tom slově se nachází tvrdé y. Žáci brzy zjistili, že musíme najít tajný kryt. Hledali jsme na kopci, pod kopcem, u řeky, v přilehlých budovách a uvažovali jsme nad tím, která varianta by byla asi nejbezpečnější.

Procházkou jsme se dostali až k pardubickému zámku, kde na nás již čekal pan průvodce. A nebyl to jen tak obyčejný průvodce. Byl to jeden z těch, na jehož výklad nikdy nezapomenete. Tajný kryt byl vybudován až po druhé světové válce a měl sloužit jako úkryt v případě útoku nepřítele či zasažení města radioaktivním spadem. Jak probíhaly přípravy na takovou situaci, jak spolu štáby komunikovaly, čím se lidé v krytu mohli zabavit a co mohli jíst, bylo vše součástí zajímavé přednášky. Na vlastní pěst jsme si také vyzkoušeli udržet v chodu filtraci vzduchu (a vězte, že to tedy byla pořádná fuška!) i rozhodování v komplikované situaci, kdy na Pardubice míří několik letounů, potenciálně nesoucích atomové bomby a my jako součást generálního štábu musíme vydávat patřičné rozkazy. Ačkoliv prohlídka byla výjimečná, byli jsme rádi, že jsme mohli kryt ve zdraví opustit.

Procházka krásnými Pardubicemi, oběd a nakupování perníčků bylo doslova sladkou tečkou za návštěvou tohoto krajského města. Ale zážitkům ještě nebyl konec, protože nás ještě čekala cesta pendolinem do Prahy. Ve vlaku jsme vymýšleli, kam asi tak pojedeme příště …