Exkurze v Národním muzeu v Praze

07.07.2022

Úterý 3. května se stalo dnem realizace jednoho z vánočních dárků - výletu do Prahy. Sešli jsme se v Sedlčanech na vlakovém nádraží, odkud jsme přes Olbramovice cestovali vlakem. Po příjezdu na hlavní nádraží jsme se přesunuli k lanovce na Petřín. Děti nás přemluvily na návštěvu bludiště, kde jsme si pohledem do několika zrcadel snad úplně všichni posílili především břišní svaly.

Procházka k Pražskému hradu vedla mimo jiné kolem vstupní brány, na které byla ukázka, jak dlouhý je jeden loket. Děti si samozřejmě musely vyzkoušet, jak je ten loket vlastně dlouhý a podle čí ruky ho asi tak kdysi měřili. Pražský hrad nás uvítal střídáním stráží, takže někteří konečně uvěřili, že hradní stráž nejsou jen figurky, ale živí lidé. Obdivovali jsme jejich preciznost a soustředěnost. Prošli jsme v pořádku i bezpečnostní kontrolou a na nádvoří hradu jsme pak zjistili, jestli je pan prezident právě přítomen. Po sestupu schodů jsme zamířili na tramvaj, kterou jsme se přesunuli zpět do centra, na Václavské náměstí.

Zde na nás čekala rezervace ve Výtopně. Děti i dospělí, co zde byli poprvé, byli uneseni. Jídlo bylo rychle připravené a dopraveno opravdu originální cestou. Oběd by nemohl být bez dezertu, na který jsme se stavili ve Světozoru - výběr byl obrovský a zmrzlina vskutku báječná. Trošku jsme ještě spočinuli a děti měly možnost navštívit přilehlý obchod. Že tam "zmerčí" Pokemony a do 5 minut je totálně vykoupí, nečekal ani pan prodejce, který hned vyslal echo a děti si rády počkaly 10 minut na to, až mu přinesou další.

Poté jsem se přesunuli do Národního muzea, kde na nás čekala úžasná přednáška na téma evoluce a Kdo je kdo v živočišné říši - https://www.nm.cz/program/pro-skoly/kdo-je-kdo-v-zivocisne-risi. Děti byly hodně unavené, přesto se zaposlouchaly do zajímavého výkladu a nebály se klást otázky, což bylo velmi milé a oceněno panem průvodcem - ne vždy se tak prý u škol stává. Po asi hodině a půl jsme se vypravili na vlak a naše dobrodružství se ubíralo ke konci. Než jsme se nadáli, byli jsme na Sedlčanském nádraží a vítali se s rodiči. Unavení, ale spokojení.