Záhada hlavolamu

Brzké ranní vstávání, asi nejhorší část dnešního dne, bylo podmínkou našeho společného výletu. Všichni jsme ho ale zvládli a vydali se vlakem do Prahy. Cesta ubíhala rychle a byla vyplněna svačením, povídáním, hraním karetních her, kreslením, četbou knih či háčkováním. V Praze jsme cestou k divadlu nahlédli do budovy hlavní pošty, která mnohým připomněla Harryho Pottera. A pak už jsme rychle pospíchali do divadla. Před představením se totiž vždy otevírá divadelní herna, kterou jsme tentokráte měli ze začátku jen sami pro sebe. Následovalo první a druhé zvonění. Usadili jsme se pohodlně v hledišti a s napětím očekávali, co se bude dít. A zanedlouho se zjevil Široko ve své pověstné masce a na zeď nakreslil ježka v kleci. Děj se rozeběhl. Přivítala nás pětice Rychlých šípů (čili Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček ) a spolu s nimi jsme se nechali vtáhnout do příběhu o Stínadlech, o záhadném Janu Tleskačovi a ježkovi v kleci, který ukrýval plánek k sestrojení létajícího kola a do samotné volby Velkého Vonta. Představení bylo plné napětí a hlavně akcí a triků, o které se postaral parkourista v převleku Široka. Celý sál byl u vytržení vždy, když se Široko objevil na scéně, a všichni ocenili jeho závěrečné "beko" nadšeným potleskem.

Mezi tyto nadšené diváky jsme patřili i my, kteří jsme se domů vraceli plni dojmů z představení a zároveň z fajn času, který jsme strávili společně mimo školu.