Den veteránů

V pátek 11. listopadu jsme neslavili pouze svatého Martina, který opět na bílém koni nepřijel, ale hlavně Den válečných veteránů. V 11 hodin jsme se všichni shromáždili před školou ZŠ a MŠ Vysoký Chlumec. Bylo nás v ten den zhruba padesát ve věku od dvou do asi padesáti let. Řekli jsme si něco málo o našem pomníku, starší žáci hned spočítali, kolik je na něm jmen a také si všimli, že ne všichni byli muži. Minutu ticha jsme zvládli skvěle. Dojem nás všech je nepopsatelný. Následoval zpěv národní hymny, zapálení svíček a položení ručně vyrobeného věnce.

To ale není všechno. Den veteránů jsme po loňské zkušenosti chtěli zase o něco málo vylepšit. Loni se nám podařilo zajistit symbol této akce - vlčí mák - až v dalekých Voticích. A právě díky té vzdálenosti vznikla myšlenka, jak lépe ještě tuto báječnou charitativní akci podpořit. Aby si vlčí mák mohli koupit i lidé na Sedlčansku, stali jsme se sbírkovým místem Paměti národa. Jako vůbec první na celém Sedlčansku. Nejenže jsme prodali téměř každý makový květ, ale především jsme přispěli do sbírky na podporu veteránů. Poděkování pak patří nejen všem, co přispěli, ale především dětem v MŠ a LMŠ, které šly naše spoluobčany na Vysokém Chlumci oslovit. Jedna sběrná kasička také putovala do městské knihovny v Sedlčanech.

Celá inspirace vznikla od naší angličtinářky Blanky, pro kterou byl po dlouhá léta tzv. Remembrance Day samozřejmostí. Ve Velké Británii se totiž snad opravdu každý v listopadu ozdobí květem máku. Poppy, tedy vlčí mák, za ta léta dostal různou podobu a jeho cena se pohybuje různě. Důležité je, že vlčí mák jakéhokoliv tvaru, velikosti a materiálu podporuje velmi dobrou věc - válečné veterány.

Jsme si vědomi, že přebírání tradic ze západu je ne vždy vítáno. Ale v tomto případě jde o úžasnou inspiraci. Den Veteránů je v České republice realizován od roku 2014, kdy dokumentaristé z Post Bellum zahájili natáčení životních příběhů válečných veteránů, tak aby jejich příběhy mohly být uchovány a předávány v dalších generacích. Organizují přednášky a setkávání mezi pamětníky a žáky základních a středních škol, vydávají knihy, tvoří naučné pořady, organizují výstavy. Natáčení se postupně rozšířilo na další bojovníky za svobodu v dějinách českého národa, včetně těch, co uniformu nenosili (účastníci Pražského povstání, odbojáři nacismu i komunismu nebo disidentů). Podívejte se sami na dechberoucí příběhy válečných hrdinů, na jejich těžký život jak ve válečném, tak poválečném období.

My i žáci v ZŠ jsme byli těmito příběhy přímo fascinování a došli jsme všichni k závěru, jaký spokojený a bezstarostný život si vlastně můžeme v dnešní době žít. A to i díky všem těmto hrdinům. A to stojí za to si někdy uvědomit.